Atriální natriuretický peptid (ANP, natriuretický peptid typu A) je členem rodiny natriuretických peptidů spolu s urodilatinem (pochází s ANP ze stejného genu), natriuretickým peptidem typu B (mozkový natriuretický peptid, BNP), natriuretickým peptidem typu C (CNP) a typu D(DNP).

Peptidové sekvence ANP, urodilatinu a dalších fragmentů jako výsledek posttranslačních úprav molekuly PreProANP

Swiss-Prot entry P01160

PreProANP (1-151) molekulová hmotnost 16708 g/mol	Signální peptid (S1 - S25)
	Prohormon proANP (1-126)	Hormon ANP (99-126), 28 aminokyselin
		NT-proANP (1-98)	LANP (1-30)
			VSDL (31-67)
			? (68-78)
			KP (79-98)

ANP se syntetizuje jako prohormon, polypeptid o 151 aminokyselinách (pre-pro-ANP). Gen je lokalizován v oblasti 1p36.2. Posttranslačními procesy vzniká pro-ANP s řetězcem 1-126, jenž se skladuje v granulích atriálních myocytů. Vlastní ANP (C-terminální 99-126) má 28 aminokyselin a vzniká odštěpením z prohormonu těsně před uvolněním do cirkulace. Stimulem pro uvolnění je napětí stěny síní při zvýšení intraatriálního tlaku.

ANP se štěpí na další fragmenty s biologickou aktivitou.

Je to

• LANP (Long-Acting Natriuretic Peptide)
• VSDL (Vessel Dilator)
• KP (Kaliuretic Peptide)

Eliminace ANP je renální, významný je plicní katabolismus. Na degradaci se méně podílejí také neutrální endopeptidázy prostřednictvím specifických clearancových receptorů.

Receptory pro ANP jsou guanylátcyklázové. Aktivita receptorů je rozdílná v různých věkových obdobích.

Poločas eliminace je krátký, kolem 3 minut.

Zpětnovazebné mechanismy

Zvýšené koncentrace natriuretických peptidů zpětnovazebně ovlivňují sekreci jejich prekurzorů. Týká se to nejen ANP, ale také LANP, VSDL a KP, po jejich aplikaci klesá cirkulující koncentrace proANP. Může se jednat jak o přímou inhibici syntézy, tak o nepřímý vliv při poklesu napětí kardiomyocytů.

Peptidy odvozené od proANP (ANP, LANP, VSDL a KP) modulují další hormonální systémy. Jejich podání snižuje cirkulující koncentrace tyreoidálních hormonů při současném zvýšení TSH. Jedná se pravděpodobně o přímý periferní účinek na štítnou žlázu (protože stoupá TSH), předpokládaným důvodem je inhibice proteolýzy tyreoglobulinu se současným snížením uvolnění T3 a T4. Protože tyreoidální hormony zvyšují syntézu PreproANP, zasahují natriuretické peptidy tímto zpětnovazebným mechanismem do regulace osy TRH-TSH-štítná žláza (Vesely, 2001a).

Stejná skupina peptidů (ANP, LANP, VSDL a KP) snížila v experimentu koncentrace CRH, kortikotropinu (ACTH) a kortizolu. Také v tomto případě se jedná o součást zpětnovazebného mechanismu, protože CRH, ACTH a kortizol zvyšují sekreci natriuretických peptidů. Předpokládá se, že natriuretické peptidy v tomto případě působí přímo na hypothalamus a snížení koncentrace ACTH a kortizolu je sekundární (Vesely, 2001b). Některý z uvedených natriuretických peptidů by tedy mohl být faktorem inhibujícím CRH (CRIF, CRH-inhibiting hormone).

Průměrné referenční hodnoty ANP se pohybují kolem 6 pmol/l (19 ng/l) s horní mezí nepřekračující obvykle 14 pmol/l (43 ng/l).

Zvýšená sekrece ANP byla popsána u srdečního selhávání z různých příčin, u hyperaldosteronismu, hyperkortikalismu a při podávání kortikosteroidů, u renálního selhávání s neschopností vyloučit vodní nálož akutního typu nebo v předdialyzačním období. Dalšími jednotkami se zvýšením ANP jsou jaterní cirhóza, hypertenze (esenciální i sekundární, zejména s hypertrofií levé komory), stavy s akutním rizikem přetížení oběhového aparátu, stavy po transplantaci srdce, respirační selhání a plicní vazokonstrikce s hypoxií, SIADH, stavy po akutním infarktu myokardu a poporodní období. Je-li léčba srdečního selhání úspěšná, projeví se poklesem koncentrací ANP, podobně klesá ANP po dialýze, po snížení příjmu soli nebo odstranění nadbytečných tělesných tekutin a při adekvátní plicní ventilaci.

Další informace

BNP

CNP

Urodilatin

Systém natriuretických peptidů

Natriuretické peptidy

Vodní a iontová rovnováha

Antonín Jabor