Odběr
žilní krve – pokyny pro oddělení
PŘÍPRAVA PACIENTA:
Odběr
provádět po 6. hodině ranní (pokud není metodicky určeno jinak) po předchozím
12-tihodinovém lačnění pacienta.
Pacient má být poučen, že odpoledne a večer před odběrem má vynechat tučná
jídla. Pokud lze vynechat léky, má je pacient vynechat 3 dny před odběrem.
Jinak nutno uvést podávané léky na průvodce. Ráno před odběrem nemá trpět
žízní. Je vhodné, napije-li se pacient před odběrem neslazeného čaje. Pokud
nejde o ležící pacienty, má pacient před odběrem klidně sedět nejméně 15
(optimálně však 30) minut, krev je vhodné odebírat rovněž vsedě, a to v křesle
umožňujícím položit pacienta, dojde-li k náhodnému kolapsu. Těsně před odběrem
zjistí lékař, sestra nebo laborant, zda pacient dodržel podmínky odběru
(nalačno, není-li po námaze, neužíval-li léky).
Ø
POZNÁMKA: -doba vhodná pro provedení plánovaného odběru při dodržení výše
uvedených podmínek končí
nejpozději v 10,00 hodin dopoledne (později mohou být výsledky ovlivněny
„přelačněním“ pacienta)
VLASTNÍ ODBĚR:
Pracovní
postup
1. Příprava materiálu a příslušné dokumentace-zvláštní pozornost je
nutno věnovat nemocným v intenzivní péči a odběrům pro krevní transfúze. Tato
příprava je zaměřena zejména s ohledem na prevenci záměn vzorků.
2. Identifikace
nemocného-odběrový personál musí provést aktivní identifikaci nemocného, přímým
dotazem pacienta na jméno, příjmení a rok narození. V případě, že
hospitalizovaný pacient nespolupracuje, je nutno příslušné údaje ověřit na jeho
identifikačním náramku. U nemocných neschopných spolupráce (bezvědomí, děti,
psychiatričtí nemocní, cizinci) identifikaci verifikuje sestra, případně
příbuzní pacienta.
3.
Ověří se dodržení potřebných dietních omezení.
4.
Odběrová osoba seznámí nemocného s postupem odběru.
5. U sedících
nemocných odběrová osoba doporučí příslušnou polohu paže, tj. podložení paže
opěrkou v natažené pozici, bez pokrčení v lokti. U ležících nemocných zajistí
přiměřenou polohu s vyloučením flexe v lokti. Pacient by neměl být před odběrem
násilně probuzen, během odběru by neměl jíst nebo žvýkat.
6.
Odběrová osoba zkontroluje identifikační údaje na zkumavkách.
7. Při
vlastním odběru se nemocný vyzve k sevření pěsti. Je nutno zabránit
"pumpování" paží!
8.
Zkontroluje se kvalita žilního systému v loketní jamce, například zejména s
ohledem na zhojenou popáleninu, stavy po ablaci prsu, hematomy, parenterální
terapii (volí se vždy opačná paže), zavedené kanyly. Málo zřetelné žíly lze
zvýraznit například masáží paže od zápěstí k lokti, krátkými poklepy ukazovákem
na místo odběru, aplikací teplého prostředku (kolem 40 °C po dobu 5 minut),
spuštěním paže podél okraje postele.
Při
žilním odběru u dětí mladších dvou let lze pro odběr použít pouze povrchové
žíly. Vždy je nutné maximálně zabránit poranění žíly nebo paže způsobené
neočekávaným pohybem dítěte.
9. Provede
se dezinfekce místa vpichu, po dezinfekci je nutné kůži nechat oschnout jednak
pro prevenci hemolýzy vzorku, jednak pro odstranění pocitu pálení v místě
odběru. Před dezinfekcí je nutné se informovat o případné alergii pacienta na
používané dezinfekční prostředky. Po dezinfekci je další palpace místa odběru
nepřijatelná!
Při aplikaci
desinfekčního prostředku v nadbytku mohou jejich zbytky způsobit hemolýzu a
vést k částečnému poškození vzorku.
10. Odběr je doporučeno provádět bez použití
turniketu. Turniket smí být aplikován maximálně jednu minutu.
11. Bezprostředně před odběrem se musí
zkontrolovat kvalita jehly, stříkaček a zkumavek.
12. Provedení odběru:
·
Vakuový systém
Při použití vakuových systémů se vloží vhodná jehla do držáku,
palcem ve vzdálenosti 2 až 5 cm pod místem odběru se stabilizuje poloha žíly,
provede se venepunkce a teprve potom se postupně nasazují vhodné zkumavky.
Vakuová zkumavka se nesmí nasadit na vnitřní jehlu držáku před venepunkcí,
protože by se vakuum ve zkumavce zrušilo. Jakmile krev začne pomocí vakua
vtékat do zkumavky, lze odstranit turniket. Pozice jehly v žíle se přitom nesmí
změnit. Je-li ve vakuované zkumavce protisrážlivé nebo stabilizační činidlo,
musí se zabránit styku tohoto činidla s víčkem zkumavky nebo případnému
zpětnému nasátí krve s činidlem do žilního systému. Vakuum ve zkumavce zajistí
jak přiměřené naplnění zkumavky, tak dostatečný poměr krve a protisrážlivého
činidla. Jednotlivé zkumavky s přídatnými činidly je nutno bezprostředně po
odběru promíchat pěti až desetinásobným šetrným převracením- LP C-05 Používaný
odběrový systém
·
Otevřený systém
Při použití jehly a stříkačky se zajistí správná pozice
paže, palcem ve vzdálenosti 2 až 5 cm pod místem odběru se stabilizuje poloha
žíly, provede se venepunkce, turniket se odstraní bezprostředně po objevení se
krve, odebere se potřebné množství krve. Pokud je to potřeba, použije se
případně další stříkačka. V tomto případě je vhodné podložit kouskem suché gázy
a zabránit jakémukoli pohybu jehly v žíle. Krev může jehlou vytékat přímo
do zkumavky a nebo ji nasáváme do stříkačky.
Rychlý tah pístu vede k mechanické hemolýze a může znesnadnit odběr také
tím, že přisaje protilehlou cévní stěnu na ústí injekční jehly. Při
přemísťování krve ze stříkačky do zkumavky je nutno jehlu ze stříkačky opatrně
sejmout, a stříkačku vyprazdňovat pozvolna po stěně zkumavky – nechat krev
volně vytékat-ne silným tlakem, aby nedocházelo k pěnění krve a tím
k mechanické hemolýze.
13. Doporučené pořadí odběrů z jednoho vpichu:
·
zkumavka
pro hemokultury
·
zkumavky
bez přísad
·
zkumavky
pro hemokoagulaci
·
ostatní
zkumavky s přísadami.
Pokud se odebírá pouze krev na vyšetření koagulace (obvykle
citrátové zkumavky), odebere se nejprve 5 ml krve (tato krev se nepoužije), a
teprve potom lze naplnit zkumavku na hemokoagulační vyšetření. Zabrání se tak
kontaminaci vzorku tkáňovými složkami z místa odběru.
Pro odběry u dětí se používají jednorázové pomůcky pro
odběr v dětském věku vybavené například propojovacími kanylami.
14. Pokud
se nepodaří odebrat dostatečné množství krve, může se použít některý z
následujících postupů:
změní se pozice jehly
použije
se jiná vakuovaná zkumavka
uvolní
se příliš zatažený turniket
Nepřípustné
je opakované sondování jehlou!
15. Nejvhodnější doba pro uvolnění turniketu je okamžik,
kdy se ve zkumavce nebo stříkačce objeví krev, včasné uvolnění turniketu
normalizuje krevní oběh a zabrání krvácení po odběru.
16. Pacient během a po odběru
uvolní svalové napětí paže.
17. Místo vpichu i s jehlou se zakryje gázovým čtvercem.
18. Na gázový čtvereček se jemně zatlačí, a
pomalým tahem se odstraní jehla ze žíly. Přitom se dbá, aby nedošlo k poranění
pacientovy paže (kožní poranění).
19.
Ošetření paže po odběru:
·
Za normálních
okolností se gázou místo odběru setře a aplikuje se náplasťové nebo gázové
zakrytí místa odběru. Pacientovi se doporučí ponechat místo odběru zakryté
nejméně 15 minut.
·
Při pokračujícím
krvácení z místa odběru se pomocí gázového čtverce a přiměřeného tlaku na místo
odběru vyčká zastavení krvácení. Gázový čtverec se pomocí gázového obvazu pevně
připevní k paži. Pacientovi se doporučí tento způsob ošetření nejméně 15 minut.
·
Při výrazném krvácení
se použije tlakový obvaz na místo odběru a informuje se ošetřující lékař.
Poznámky:
Klasický odběr pomocí stříkačky a jehly se již
nedoporučuje, protože je vhodnější používat uzavřený vakuový bezpečnostní
systém. Pokud je nutné odebrat jinou jehlou než pro vakuový systém, lze otevřít
zátku zkumavky po vytvoření vakua – zruší se vakuum-a krev do zkumavky nakapat
přímo z odběrové jehly. Tento postup není vhodný pro speciální koagulační
vyšetření. Vždy je při odběru nakapáním nutné dodržet objem krve ve zkumavce
doporučený výrobcem zkumavek. Zvláště důležité pro koagulační a hematologická
vyšetření.
Odběrová osoba není povinna informovat nemocného o
povaze požadovaných testů. Tuto informaci pacientovi poskytuje lékař. Odběrová
osoba musí informovat lékaře o námitkách nebo reakci pacienta na vyšetření. Za
předcházení kolizím nebo jejich vyřešení (způsobených například odběrem krve na
akutní vyšetření při současně probíhající jiné léčebné nebo diagnostické akci)
odpovídá lékař.
Odběry krve se řádně plánují
tak, aby nedocházelo ke zbytečné anemizaci pacientů (dětský věk, nemocní v
těžkých stavech).
Odběry
krve z centrálních katetrů (v. subclavia a další) nebo z katetrů určených pro
parenterální výživu jsou zcela nevhodné. Pokud o použití těchto míst pro
odběr krve rozhodne lékař, musí být toto poznamenáno v požadavkovém listu
a opatřeno jeho podpisem. Podobně tomu je při odběrech z kanyl, heparinových
zámků, ze spojek dialyzovaných pacientů apod. Ve většině takto
prováděných odběrů zůstává množství některé z výše uvedených substancí, které
negativně ovlivní spektrum požadovaných vyšetření.
Přítomnost
terapeuticky podávaného heparinu v odběru srážlivé krve zpozdí sražení
vzorku natolik, že srážení probíhá až po provedené separaci séra a díky
přítomné sraženině nelze analýzu provést. Proto se u těchto pacientů doporučuje
odběr do zkumavky s protisrážlivým činidlem.